slunce mé
pohlédni
jak vzhůru míříme
klaníme se oblakům
stoupáme nad báň života
vzdáleni soumraku
kráčíme vstříc zraku
bohům do vleku
ještě ti není do breku
obětí stal se ti člověk
a v nových jiskrách spatřuješ bodláky
neb nad bude jen krok
člověk nevystoupá nikam výše
když nebe se zemí hraje vždy na plichtu
nad bude jen krok
žádné vítězství nad draky
když duši s tělem spojuje sen
nad je jen krok, mistře
žádné zázraky
spatříš li nějaké výšiny
setřes je ze sebe
dříve než všimneš si mršiny
jež drží svými pařáty
nad je jen krok, ďáble
žádné rozpaky
spatříš li za sebou daň z proroctví
připrav se na mraky
sžírají se touhou
popršet nejen mrzáky
nad je jen krok, bohové
nejste li k ničemu
staňte se člověkem
s vděčností žehnajíce věčnosti
že ještě sází pohádky
zarostlé srdce pláně
rozumu nabídly dlaně
nad je jen krok, pane
krok sun krok dorovnáš
postavíš dámě chrám
roztančíš číše třeskutý tok
pohlédni do očí kráse
poděkuj za hnus i dnes
nenech se zviklat když myslíš výše
a suneš se přitom vpřed