úžlabí beze slov

jen v úžlabí beze slov
v tom těsném bodě styku
tam chaosu a řádu nov
tam není ještě zlata
tam není dravců ryku
ni apollinský krov

za útesem zapomnění
tam se noříš v rybu
tam splynutí je uměním
mžik bdělého snu
tam všechna dnes již byla
a včera schovalo se jhu

v odvěřených propastech
v zatměních mysli
duch dychtící po kostech
záhrobí světel, rozbřesky tmy
tam, kde prázdnota kvete
a bezbřehost se nemodlí

v tmách noci bez duše
rozdováděn rarachy
tam, kde sen ještě zahlušen
sníš střízlivě bezduchý
tam protnut jednorožcem
nosíš vodu sen za snem

štípeš duši jako špalky
vždy na vyvoleném špalku
tam, kde zahoří již po sté
duše vlákna, jemné třísky
žárem vejdeš do sňatků
a s tebou nezvaní hosté

zapálen a vzýván projdi
kde jemný dech i těžký kříž
tam, kde i možnosti bloudí
kde čas vrávorá na ostří
tam se vloudíš, velbloud uchem
ni v člověku, ni duchem

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *