tak moc zasahuješ do věcí až zastavíš vývoj vnímáš jen vlastní akci vlastní plán konání se potvrzuje konáním šlépěje se prohlubují bezbřehé bylo kanalizováno prostota byla smíchána plnost vyměřena dech byl dán raz dva raz dva pohyb zpečetěn tak moc zasahuješ do věcí až věci zasahují do tebe stavějí se svým významům pranýřují obvyklý kontext může se říct dharma na kříži ježíš bez trůnu a pohyb zpečetěn tak moc zasahuješ do věcí až skrze ně nevidíš za hledím zohledníš jen záblesky strže drzosti hysterie protkané krajky stuhami z válek jizvy po baletu třeštící rádio a dlouhatánský nádech ale výdechy jen stroze nebo intimně jako by nebylo uvnitř neb je jen kontrastem venku tak toužíš uzřít se až do sebe zasahuješ tak moc zasahuješ tak moc do všeho zasahuješ . . . co je však cesta bez poutníka neb poutník je cestou též